Copy
                Otevřít email v prohlížeči
Vážení přátelé vína,
Není naším zvykem posílat celé texty emailem, ale nechali jsme se inspirovat jednou distribucí v Americe. Jejich emaily jsou prosté, ale obsahují hodně zajímavých informací. Pevně věříme že i následující text vám obohatí třeba cestu do práce či z práce. Příjemné čtení…
Ochutnejte pÄ›tadvacetiletá vína z pravokoÅ™enných vinic

Oceán je podmanivě mohutný. Stojím na vlhkém písku a čekám, až mi chladná, listopadová vlna zmáčí lýtka. Jsem nedaleko nejzápadnějšího výběžku evropské pevniny, myslím na Lva z Rožmitálu a jeho poselstvo, které před šesti sty lety doputovalo k Atlantiku, na skalisko Finisterre, na konec tehdejšího známého světa. A přemýšlím rovněž o tom, co pudilo ony melancholické, zadumané Portugalce k tomu, aby nasedli na nevelké dřevěné lodi a vypluli na západ.
Ohromná portugalská koloniální říše se dávno rozpadla. Z bývalé mocnosti je dnes marginální evropský stát s klidným, až nerománsky netemperamentním obyvatelstvem, jehož smutky a žaly se dokonale obráží v lidovém písňovém žánru Fado. A jelikož miluji vše marginální a okrajové, neboť právě na okrajích lze často nalézt nejryzejší věci, zamiloval jsem si i Portugalsko a z Portugalska jeho nejperifernější, vskutku inferiorní vinařský region Colares ležící mezi kopci Sintry a Atlantikem, pouhých 40 km od Lisabonu.

Colares je snad nejohroženější vinařský kraj v Evropě. Kdyby existovala kniha ohrožených vinařských regionů, bude v ní Colares vytištěn červeným písmem na předním místě. Vinou developerů se tato kdysi poměrně velká a slavná pobřežní oblast smrskla z více než jednoho tisíce hektarů před druhou světovou válkou na dnešních pár desítek hektarů. Dalším faktorem, který se podílí na zmenšování viničních ploch, je rovněž stárnutí zdejších pěstitelů a nezájem jejich potomků.

Colares je přitom v rámci kontinentální Evropy naprosto unikátní: je to jediný region, kde se veškeré víno označované denominací Colares vyrábí z hroznů z pravokořenných vinic! Mšička révokaz, parazit, který byl do Evropy zavlečen v polovině 19. století, zlikvidoval během tří dekád většinu evropských vinohradů. Zdálo se, že vinařství z Evropy nadobro a navždy vymizí. Pak se však našlo jednoduché řešení – ušlechtilé evropské odrůdy se začaly štěpovat na americké podnože, jež byly proti révokazu odolné. Od těch dob musí stát celá vinařská Evropa na amerických nohách, ať se jí to líbí, nebo ne. Americké podnože a tedy i americké kořeny mají na evropskou révu zásadní vliv: ovlivňují především její růst a vitalitu a tím i kvalitu hroznů. Zjednodušeně řečeno, sestává dnes každý révový keř ze dvou odlišných těl, dnešní réva je jako kentaur.

Proslulý francouzský biodynamik Nicolas Joly řekl před pár lety v Praze, že u révy je důležitější to, co je pod povrchem půdy, než to, co roste nad zemí. Neboli – réva je bakchické, podzemní podstaty, nikoli sluneční, apollónské. Tato jeho slova zazněla v rámci přednášky zdůrazňující tradici a autentičnost francouzských biodynamických vín. Přihlásil jsem se tehdy a řekl mu, že z jeho slov vyplývá, že charakter tradičních francouzských vín určuje především americká révová podnož. Joly tehdy nereagoval a převedl řeč jinam.
Colares má stále vlastní koÅ™eny. Dosud stojí na vlastních nohou a je to fascinující. Jak je to možné? Proč se tomuto kraji révokaz vyhnul? Tím hlavním důvodem jsou zdejší pískové půdy, jimiž mÅ¡ička révokaz nedokáže proniknout ke koÅ™enům révy. Ono se na první pohled zdá, že zdejší vinice rostou na písku, na skutečném plážovém písku. Na písku, jak známo, ale nic nevyroste. Pod zdejšími písky vÅ¡ak leží starší, jílovité hlíny. Založení vinice v Colares tedy vyžaduje značné úsilí. Nejdříve je potÅ™eba vyhloubit příkop a dostat se k jílovému podloží. Hloubka tÄ›chto příkopů je často značná a může dosahovat až 7 metrů. Jakmile se objeví jíl, začíná se sadit. Pokud jde o DOC vína, je to vždy odrůda Ramisco (modrá) a Malvasia de Colares (bílá). Následující 3-4 roky jsou příkopy postupnÄ› zasypávány vytěženým pískem smíchaným s chlévskou mrvou, dokud není vinice opÄ›t v úrovni okolního terénu. Mnohé ze zdejších révových keřů jsou živoucí monumenty, jejichž stáří pÅ™esahuje 100 let.      

Vinice zde vzdorují neustálému, silnému a slanému větru od oceánu.
Jsou proto chránÄ›ny jakýmisi tÅ™tinovými zástÄ›nami a doslova se plazí po zemi.  Spletence starých kmenů vypadají jako tÄ›la obrovských hadů. Ve vrcholném létÄ› bývá vÅ¡ak písek žhavý, proto se keÅ™e nadzvedávají a podpírají dÅ™evÄ›nými vidlicemi, aby nedoÅ¡lo k popálení hroznů. ÄŒasto se hrozny navíc zakrývají posečeným plevelem. Jedná se o ryzí, rukodÄ›lné vinaÅ™ení, jaké dnes jinde nemá obdoby. Usedlosti jsou zde vÄ›tÅ¡inou malé a obkružují je zídky z kamenů kladených na sucho. Výsledné panorama pÅ™ipomíná z ptačí perspektivy včelí plástev.   
Jak tedy chutnají vína z Colares? Pokud si o tom chcete udÄ›lat pÅ™edstavu, navÅ¡tivte zdejší družstvo Adega Regional de Colares, jež zpracovává hrozny z vinic svých 55 členů. 
Když se Å™ekne víno z družstva, vybaví se vám obrovské množství průmÄ›rného, bezduchého vína.  Ve zdejší kooperativÄ› to vÅ¡ak neplatí. Její produkce je velmi malá – celkem cca 90.000 lahví, z čehož je DOC Colares necelá tÅ™etina! VÅ¡echna DOC vína kvasí spontánnÄ› a jsou v tom nejlepším slova smyslu starosvÄ›tská.

Mladý sklepmistr Francisco Figueiredo ví, co Colares potřebuje a proto dopřává svým červeným vínům z odrůdy Ramisco 4.5 roku na velkém, starém sudu (z brazilského tropického dřeva!) a rok na malém, použitém bariku. Vína z Colares mají vždy překvapivě svěží kyselinu a zároveň dostatek tříslovin. Harmonizují se pomalu, ale čekání se vyplácí! Colares má totiž v rodu fascinující dlouhověkost, ačkoli průměrný obsah alkoholu činí pouze 11.5 až 12%. Sklepmistr Francisko mi vysvětlil, že předfyloxerní vína charakterizuje právě onen nižší alkohol, slušný extrakt a vrozená elegance.

Měl jsem možnost ochutnat několik starších ročníků červeného Colares a pokaždé to bylo navýsost lahodné, osobité vino. Největší požitek nyní poskytnou vína 20-25 let stará, která jsou ve sklepích družstva zatím ještě v malém nožství dostupná. Občas je možné narazit i na ročníky mnohem starší a jak vyplývá z degustačních poznámek Jamese Goodea, i Colares z 60. a 50. let jsou stále skvostná!

O Colares se v 19. století psalo jako o portugalském Bordeaux. Já bych ho bez váhání přirovnal k Burgundsku. Je to bezpochyby nejelegantnější a zároveň nejosobitější a nejcennější portugalské vino, které běžný Portugalec vůbec nezná. Naštěstí pro nás!

VELTLINU se podařilo získat malé množství vína Ramisco 1988 a Ramisco 1992.
Cena těchto vzácných moků je následující:

Ramisco 1992 nabízíme za 960 Kč
Raritní Ramisco 1988 za 1200 Kč.

Pokud máte slabost pro stará červená vína burgundského stylu, neváhejte. Máme k dispozici pouze pár desítek lahví. Nabídka je platná do vyčerpání zásob. Jednoduše: kdo napíše dřív, ten má svoje lahve jisté. Vína vám doručíme do konce ledna 2014.

Objednávky směřujte na email: bogdan.trojak@gmail.com
V ceně vín není zahrnuto poštovné a balné.
Copyright © *2013* *Bogdan Trojak | VELTLIN*, All rights reserved.

Our mailing address is:
VELTLIN
Křižíkova 488/115
Karlín, Praha 8
info@veltlin.cz

unsubscribe from this list    update subscription preferences